Mesé
Mesé je vydavatelství Tria Nété, které bylo založeno v roce 2010 a jehož prostřednictvím by členové souboru rádi přispěli k obohacení nabídky kytarové literatury nejen v České republice. Půjde o vlastní úpravy, ale také o původní skladby pro tři kytary, jež byly Triu Nété věnovány předními českými skladateli, kteří také k jejich vydání dali svá laskavá svolení.
Thomas Morley
Three Canzonets
or Little Short Songs to Three Voyces
Mesé 001
Přestože důraz bude kladen na českou hudbu, prvním titulem vydavatelství jsou Tři canzonety anglického skladatele Thomase Morleyho. Tyto „malé krátké písně pro tři hlasy”
z roku 1593 byly určeny k pobavení širokého publika
i amatérských hudebníků, a také proto si získaly velkou oblibu. Přepis písní je díky nevysokému stupni obtížnosti přístupný i méně pokročilým kytaristům.
Partitura + party.
. . .
Pavel Josef Vejvanovský
Sonata Sancti Spiritus
Mesé 002
Krátká skladba pocházející z počátků Vejvanovského skladatelské činnosti byla napsána pro dvoje housle, dvě violy (da gamba) a basso continuo, ovšem její fanfárový charakter se zdá jen potvrzovat skutečnost, že autor byl také skvělým dvorním trubačem. U nás nebyla dosud nikdy vydána. Úprava je vhodná již pro pokročilejší žáky ZUŠ a rovněž pro jednu kytaru v kombinaci se dvěma melodickými nástroji.
Partitura + party.
. . .
Claude Debussy
Le petit nègre
Mesé 003
První vlna americké populární hudby v Evropě zasáhla počátkem 20. století i Clauda Debussyho, který svého Černouška věnoval malým klavíristům. Jedná se o cakewalk, rozpustilý tanec otroků ze západní Afriky na plantážích amerického jihu, který stojí na samém úsvitu jazzu.
Úprava je vhodná již pro pokročilejší žáky ZUŠ.
Partitura + party.
. . .
Miloš Štědroň
Fauxbourdon
Mesé 004
Miloš Štědroň velmi rád pracuje s hudbou starých slohů, které systémově propojuje se soudobým hudebním uměním metodou koláže či montáže. Příkladem takové práce je i Fauxbourdon pro tři kytary, reflexe kompozičního stylu počátku 15. století. Inspirací pro vznik skladby bylo podrobné studium "nezkomponovatelného" fauxbourdonu Mattea z Perugie, předního skladatele tohoto období.
Partitura + party.
. . .
Ervín Schulhoff
Esquisses de jazz
Mesé 005
č. 4 Blues
č. 5 Charleston
Ervín Schulhoff se stal velkým popularizátorem jazzu v meziválečném Československu a věnoval mu mnoho skladeb nebo jej alespoň použil v některých jejich částech. Jako vynikající klavírista též několik let působil v jazzovém orchestru Jaroslava Ježka v Osvobozeném divadle.
Esquisses de jazz (Jazzové skici) jsou cyklem šesti krátkých skladbiček, které vtipným způsobem přibližují jazzovou hudbu začínajícím klavíristům.
PArtitura + party.
midi ukázka
Blues - Charleston
. . .
Jaroslav Ježek
Tanec loutek
Mesé 006
Jaroslav Ježek je tvůrcem krásného a poměrně odvážného díla, zahrnujícího skladby klavírní, komorní i orchestrální. Nejvíce se však proslavil jako jedinečný a pohotový skladatel scénické hudby a písní, z nichž mnohé zlidověly a jako klavírista improvizátor a dirigent v Osvobozeném divadle.
Tanec loutek je předehrou k hudební komedii Svět za mřížemi z roku 1933. Dočkala se 167 repris a její součástí jsou dnes slavné písně jako Život je jen náhoda nebo Devět řemesel.
Prtitura + party.
midi ukázka
. . .
„Ćím to je, že když po naladění všech strun změníme výšku mesé a potom zahrajeme, zvuk je nepříjemný a zdá se nevyladěný, a to nejen když hrajeme tón patřící mesé,
ale i při celé melodii, zatímco když nedoladíme lichanos nebo kterýkoliv jiný tón, rozdíl je zjevný, jen když hrajeme onen příslušný tón? Má to své důvody. S mesé se totiž rozsáhle pracuje ve všech dobrých písních: všichni dobří skladatelé tento tón neustále používají a pokud jej opustí, brzy se
k němu zase vracejí, což se o žádném jiném tónu říci nedá.
Je to stejné, jako když z vět odstraníme některé spojky, třeba „a” nebo „i”, a výrok pak již není srozumitelný, zatímco odstranění jiných slov nezpůsobí žádnou obtíž - neboť máme-li něco sdělit, musíme některých slov užít často,
avšak jiných nikoli. V tomto smyslu tedy i mesé představuje jakousi spojku mezi tóny, neboť její zvuk je využíván nejčastěji, a to zejména v krásných skladbách.”
Pseudo-Aristotelés, Problémy XI 20
